Už je to rok

Tedy zítra to bude rok, co jsem tenhle blog založila. Ze začátku jsem měla spousty myšlenek a říkala jsem si, že každý týden něco napíšu, ale jak vidíte, tak asi ne. Když už mě napadlo téma, o kterém chci mluvit, tak jsem nevěděla jak to podat, nebo se mi to nechtělo zveřejnit. Byl to začarovaný kruh.

Zrovna dnes jsem si na tohle celý tady vzpomněla a chybí mi to. 

Naposledy jsem pořádnej článek napsala v únoru, to je strašný.

Hodně se toho v mým životě změnilo, nebo aspoň já jsem se změnila, ale jsou věci, který jsou při starým:

- Chodím pořád na gympl, do 4. ročníku, ale bylo to nakonci roku dost nahnutý, nebudu vám lhát, takže tento rok maturuju a bojím se toho, je to prostě stres navíc.

- Mám Jenny, mýho pejska, knírače a 8.11.2018 oslavila 4. narozeniny, teď ji akorát trápí zánět v krku, ale věřím, že to bude brzo dobrý.

A teď k těm novinkám/událostem:

- Stala jsem se podruhé tetou, v březnu se narodila bráchovi malá Nikolka.

- V dubnu jsem s kamarádkama Gabčou a Emou jely do Berlína na 5 dní a byla to moje první "osamocená" cesta někam dál.

- Přes prázdniny jsem poprvé byla zaměstnaná (do té doby jsem měla jen brigády) a byla to ta nejlepší práce, popravdě už se těším, že budu mít maturitu a budu zase pár měsíců tam. Pracovala jsem jako referent v FN Brno.

- V září jsme začli s taťkem a bráchou realizovat můj vysněný pokoj a zrovna včera jsme dodělali poslední detail. Z oranžových stěn jsou šedé, mám princeznovskou velkou zrcadlovou skříň, na stropě velikou hvězdu ze světýlek a doplňky do růžova - klasika.

- No a taková třešnička, na rodinné akci jsem si spálila předloktí, byla z toho spálenina 2.-3. stupně, ale už se to hezky hojí. Tak si teď na sebe dávám vetší pozor.

To je v bodech ten 3/4 rok co jsem tu nebyla, nebyl vždycky nejveselejší a buďto špatná konstalace hvězd, nebo jsem citlivější, ale nabrečela jsem se hodně. Kdyby nebylo hlavně Emičky a Boha, tak nevím, kde jsem teď. Važte si lidí, kteří vám chtějí pomoct, ikdyž to občas dělají blbě, tak je to snaha, která se neodmítá. Je to důkaz, že vás mají rádi, já tohle občas přehlížela. 

Doufám, že mi to psaní vydrží, já budu moc ráda za jakoukoliv odezvu, zprávu, připomínku, cokoliv. Je to i o vás, kteří to čtete. Záměrně nepíšu "Vás", protože mi to přijde moc studený a vy jste jako moji kamarádi, ne profesorka, které píšu email.

Takže pro dnešek hotovo a užívejte všechno co máte.